Jedním z hlavních problémů, se kterým se dlouhodobě evropská migrační politika potýká, je azylová politika. Nejvážnějším z těchto problémů je potom konkrétně uprchlická krize ve Středomoří. Právě Středozemní moře je opakovaně přirovnáváno k pohřebišti přistěhovalců. Dle zprávy z Úřadu Vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR) se v roce 2014 pokoušelo přeplavit Středozemní moře 207 tisíc uprchlíků (oproti roku 2011 je to trojnásobné zvýšení), z toho 4 272 bylo nalezeno utonulých. Na základě letošních statistik, ze kterých vyplývá vzrůstající počet úmrtí ve Středozemní oblasti, se Mezinárodní organizace pro migraci obává zhoršení celé situace. Situace se stala neúnosnou poté, co v noci na 19. dubna zahynulo ve Středozemním moři nedaleko Libye na 900 uprchlíků, jejichž loď se i s posádkou převrátila. Spolu s dalšími incidenty ve Středozemním moři tak tento týden vstoupil do povědomí jako černý týden. Během černého týdne bylo nalezeno 1100 obětí.
V reakci na tuto tragédii svolal předseda Evropské rady Donald Tusk na 23. dubna 2015 mimořádný summit EU. Stalo se tak po konzultaci s evropskými lídry. Svolání mimořádného summitu požadoval zejména italský premiér Matteo Renzi. Právě Itálie trpí největším přílivem uprchlíků. Během jednoho týdne k jejím břehům doplulo až 11 000 uprchlíků. Samotná Itálie už ze své strany podnikla řadu kroků. Ze svého státního rozpočtu vytvořila v roce 2013 projekt Mare Nostrum, jehož cílem bylo vyhledat uprchlíky na moři dříve, než dojde k další tragédii. Itálie nadále požadovala po EU intenzivní pomoc. Na popud italského premiéra Mattea Renziho nakonec EU převzala tento projekt, čímž vznikla ke konci roku 2014 operace Triton Plus pod záštitou Frontex. UNHCR dále apeluje na EU, aby zvýšila kapacity na hledání imigrantů v moři.
Mezi hlavní body jednání mimořádného summitu EU patřila mimo jiné i otázka, jak zabránit pašerákům obchodovat s uprchlíky. Dále pak byly diskutovány možnosti posílení společné akce v rámci záchrany uprchlíků nebo pomoc státům, které přílivem uprchlíků nejvíce trpí. Posílena by měla být také spolupráce se zeměmi, odkud uprchlíci utíkají.
Za nejdůležitější výstup mimořádného summitu EU k řešení uprchlické krize lze považovat souhlas všech 28 lídrů na ztrojnásobení prostředků na operaci Triton agentury Frontex, která ve Středozemním moři probíhá. Kromě navýšení rozpočtu na operaci z prostředků EU se rozhodly na misi přispět také jednotlivé členské státy. Konkrétně pak Česká republika podle premiéra Bohuslava Sobotky přispěje na operaci Triton 10 miliony korun, 60 experty a některým vybavením. Poskytnout může například letoun CASA pro vyhledávání a záchranu uprchlíků na moři, zařízení s termovizí či speciálně vycvičené psy. Navýšení rozpočtu agentury Frontex by tak mohlo částečně problém vyřešit. To dokládá názor Justina Forsythe z organizace Save the Children, který potvrzuje, že zhoršení situace s uprchlíky nastalo po ukončení již zmíněné operace Mare Nostrum, která měla oproti Frontexu vyšší rozpočet a tím tak i širší působnost.
Často zaznívají hlasy, že je potřeba řešit příčiny a ne až důsledky krize. Tento názor zastává také německý ministr zahraničí Frank-Walter Steinmeier. Ten apeluje na zaměření se na příčiny uprchlické krize. Dle jeho názoru se nepodaří příliv uprchlíků zastavit, dokud se nestabilizuje situace v Africe a na Blízkém východě. Největší množství uprchlíků pochází zejména z Libye. Jednou z hlavních příčin krize v této oblasti shledává svržení Muammara Kaddáfího. Před eskalací problému uprchlické krize varoval Evropský parlament během svého projevu koncem minulého roku například Papež František. Aby se zabránilo opakování událostí minulého roku, apeloval Papež František na jednotný přístup k této problematice. Na složitost situace a nejasné řešení pak upozorňuje ve svém článku také spoluzakladatel agentury Reuters John Lloyd, podle kterého je uprchlická krize ve Středomoří daleko větším problémem než krize řecká či ukrajinská. U těchto dvou krizí totiž Evropa alespoň částečně tuší řešení, kdežto u uprchlické krize dle jeho názoru snad ani řešení neexistuje.
Přestože summit došel k určitým krokům ve snaze o řešení uprchlické krize, dočkal se i kritiky. Například ředitel Amnesty International pro Evropu a Střední Asii John Dalhuisen se vyjádřil, že kroky stanovené na summitu EU jsou jen operace na záchranu reputace, ne však životů.
